Příběh o tom, jak jsem začal fotit svatby

Příběh o tom, jak vedla moje životní cesta k profesi svatebního fotografa na plný úvazek.

Jak Péťa k fotopřístroji přišel

Od dětství jsem rád kreslil portréty. Navštěvoval jsem výtvarné kurzy, jednak na základní umělecké škole, jednak i soukromé kurzy kresby a malby. Studoval jsem na gymnáziu s matematickým zaměřením, ale jako volitelný předmět jsem si vybral výtvarnou výchovu. Tu jsem bral vážně a potom z ní i odmaturoval. Mezitím jsem si koupil za svoji první dlouhodobou brigádu svůj první fotoaparát, digitální kompakt Canon PowerShot A610 se skvělými 5 Mpx :-)

Na vysoké škole jsem začal studovat architekturu. Absolvoval jsem další semestry kresby, dějin umění, malby a architektury. Po dvou letech jsem ale přešel ke studiu informačních technologií. V té době mě napadlo, že budu filmovat život soch ve městech, a proto jsem si chtěl pořídit kameru. Nakonec jsem ale ušetřené peníze věnoval na svoji první zrcadlovku, Canon 1000D, kterou jsem koupil z druhé ruky.

První fotky se zrcadlovkou jsem zkoušel v lese, abych měl klid od zvědavých pohledů cizích lidí. Brzy mi to ale přestalo stačit, chtěl jsem fotit lidi. Objevil jsem server Fotopátračka, kde se mohou registrovat jak fotografové, tak i lidé, kteří mají zájem nechat se vyfotit. Na focení zdarma se tam snadno dokážou domluvit jak začínající fotografové, tak i začínající modelky (ale určitě i profesionálové). Díky Fotopátračce jsem se postupně domluvil na fotografování různých lidí a získával tak svoje první fotografické zkušenosti.

Všechno je jednou poprvé – i focení svatby

Znáte takový ten pocit, když vás napadne nějaká nová myšlenka a vy kvůli ní pak nemůžete v noci usnout? Tak tohle se mi stalo, když mě zničehonic napadlo, že bych mohl začít fotit svatby. Jako bych to už tenkrát tušil: tahle myšlenka později výrazně změnila směr mého života.

Poprvé si mě jako svatebního fotografa vzali moji kamarádi. Svědomitě jsem se připravoval na fotografování, četl články na internetu, kontaktoval jsem dokonce i cizího člověka, který na místě svatebního obřadu už fotil, abych se ho zeptal, na co si mám dát největší pozor. Pamatuji si, že mě stresovala doporučení z internetu týkající se nastavení délky závěrky pro házení rýže (při průchodu špalírem). Příliš krátký čas nezachytí pohyb rýže vzduchem, příliš dlouhý čas naopak rozmaže úplně všechno. Z nervozity se mi nepodařilo před svatebním dnem usnout.

Na první svatební fotografování jsem přišel se dvěma fotoaparáty (chodím tak dodnes), abych měl náhradní techniku pro případ nečekané technické poruchy (druhý fotoaparát jsem si půjčil od bratra). Ten den byla obloha zatažená mraky, a dokonce mírně pršelo. Když na to zpětně vzpomínám, je dobře, že to tak bylo, protože v té době jsem ještě neměl moc zkušeností se světlem. Mraky krásně rozptýlily světlo, změkčily stíny a focení tak bylo pro mě jednodušší.

Při svatebním obřadu, když se mi podařilo zdárně zachytit nasazení snubních prstenů, jsem si s úlevou vydechl a udělal úkrok stranou. Samozřejmě to byla začátečnická chyba, protože hned následovalo první manželské políbení. Než jsem foťák dal zpátky k oku a zmáčkl spoušť, bylo po všem. Sice jsem polibek stihl, ale fotografie byla kvůli mému rychlému pohybu rozostřená. Sice je lepší nějaká fotka než žádná fotka, samozřejmě mě to ale mrzelo. Od té doby si dávám na první polibky velký pozor a jsem na ně připravený. Tito kamarádi mě samozřejmě znali, věděli, že jsem svatby předtím nefotil, takže ode mě nečekali zázraky. A dodnes jsem jim vděčný za tuhle skvělou příležitost.

První odvážlivci, kteří mi byli ochotní zaplatit za svatební fotografování

Fotografie ze svojí první nafocené svatby jsem se svolením novomanželů použil jako začínající svatební fotograf ke svojí první prezentaci na internetu. Vznikla doména, na které se právě nacházíte, tenkrát ale s úplně jiným obsahem. Původně jsem chtěl fotit ve dvou lidech, aby se tak snížila rizika související s technikou a nedostatkem zkušeností. Ke spolupráci jsem si vybral spolužáka, který do toho chtěl jít taky. Bohužel v té době přišel o fotografickou techniku, takže jsem nakonec začal fotit sám. Svůj přístup jsem na svém webu prezentoval jako „svatební fotografování s láskou“, protože jsem to tak skutečně vnímal.

Existuje spousta nenáročných lidí, která dá přednost úspoře peněz před zkušenostmi svatebního fotografa. A tak se mi k mojí radosti začali ozývat první klienti, pro mě dosud cizí lidé. Ti za mnou nepřicházeli kvůli žádnému doporučení, byli si plně vědomi toho, že jsem svatební fotograf začátečník. V té době jsem stále studoval vysokou školu a první celodenní svatby jsem fotografoval za jeden tisíc korun, ne-li méně. Byla to skvělá cesta k získávání cenných zkušeností a spokojenost byla vždy na obou stranách.

Jak mě prokrastinace naučila lépe fotit

Svoji první zrcadlovku jsem později prodal, protože jsem si chtěl koupit novou a lepší. S kupováním nového foťáku jsem hned nespěchal, naopak jsem si focení na čas zakázal. Protože to byla doba před mými státnicemi, kdy jsem měl pilně studovat. Myšlenky na focení mě ale neopustily a naučil jsem se dokonale prokrastinovat tím, že jsem si prohlížel fotky jiných fotografů. Dodnes věřím tomu, že v té době, kdy jsem nefotil, jen intenzivně sledoval díla šikovných fotografů, jsem se o fotografování hodně naučil. Snad i víc, než kdybych sám fotil. Někdy je asi potřeba dát si pauzu a jenom se dívat – než se člověk pustí do další tvorby.

Svatební fotografování jako vedlejší samostatná výdělečná činnost

Po získání inženýrského titulu jsem svoji kariéru začal jako analytik/vývojář v oblasti informačních technologií. K fotografování pátečních svateb jsem si bral dovolenou a k focení jsem si zřídil živnostenský list. Po večerech a víkendech jsem zpracovával fotografie a obě práce mi tak dohromady zaplňovaly spoustu času. V té době jsem ještě neuvažoval nad tím, že bych se mohl svatební fotografii věnovat naplno. Čím déle jsem se ale svatebnímu fotografování věnoval, tím více jsem si uvědomoval, že obě práce souběžně dělat dlouhodobě nemohu. Neměl jsem totiž žádný čas na odpočinek, bylo to velice vysilující.

Postupně jsem proto přešel na částečný pracovní úvazek. Po nějaké době jsem se ale rozhodl udělat další krok a začít se věnovat fotografování naplno. Zažil jsem tak sen mnohých utrápených zaměstnanců, kdy jsem seděl v jedné místnosti se zástupci firmy a rozhodl jsem se firmu opustit i navzdory přemlouvání i příslibu zvýšené mzdy. Ne že bych v ní nebyl spokojený nebo že bych v IT dostával nevyhovující peníze. Svatební fotografování je pro mě zkrátka větší srdeční záležitost a cesta za lepší seberealizací. Přestože jsem měl dobře spočítané finanční možnosti a věděl jsem, že fotografování není cestou k miliardám, šlo o vyslyšení mých osobních priorit.

Profík v branži fotografování svateb

Věřím, že abyste začali lépe chápat a cítit umění, měli byste v něm co nejvíce žít, obklopovat se jím, zbavit se doma kýčovitých předmětů, chodit na umělecké výstavy a přednášky umělců. Čemu se člověk věnuje, v tom se obvykle zdokonaluje. Osobně jsem se přesvědčil o tom, že estetický cit se člověku stále tříbí. Čím více tomu člověk věnuje času, tím rychlejší ten proces je. Za sebe můžu prozradit, že co jsem dříve považoval za svoji dobrou výtvarnou nebo designerskou práci, to už dneska nemusí být vyhovující ani v mých očích.

Věnovat se svatebnímu fotografování naplno mi rozvázalo ruce. Nejenže jsem tím pádem schopný dodávat svatební fotografie v mnohem kratším čase po svatbě než part-time fotografové, ale mám více času na více focení, na získávání podnětných inspirací, na další projekty a taky na přemýšlení o fotografování – které člověka taky hodně posouvá z místa.

Vlivy dalších fotografů

Cítím povinnost doplnit povídání o sobě o stručný seznam se jmény fotografů, kteří na mě nějakým způsobem (za)působili a zformovali mě dohromady do fotoosobnosti, kterou teď jsem:

  • Petra Klačková – tvoří nádherné procítěné portréty, ke kterým jsem vzhlížel už od počátku všech počátků
  • Joe Buissink – svatební fotograf, pro kterého je důležitá tvorba srdcem
  • Yervant – svatební fotograf se silnou životní energií, zapůsobil na mě jeho přístup focení nevěst v pohybu
  • Sue Bryce – inspirativní fotografka s výbornými znalostmi psychologie žen a fotografického byznysu
  • Neil van Niekerk – svatební fotograf a mág (nejen) systémových blesků
  • Jim Garner – svatební fotograf s přístupem příběhové svatební fotografie

Blog pro svatební fotografy
» Úvahy svatebním fotografům
11. 1. 2020, aktualizace 11. 1. 2020
Autor: svatební fotograf Petr Doležal
INSTAGRAM - FACEBOOK - RSS
Komentujte nebo mi napište.

Komentujte

  Odebírat  
Upozornit na